Z Indie do Čech
Indie je nejlidnatější a nejchudší země světa, ale paradoxem je, že tu žije i mnoho bohatých Indů. V každém případě je smutné, že v 21. století existují země, kde lidé a hlavně děti nemají, co jíst. V koránu se píše, že špatný je ten, kdo dobře jí, když jeho soused hladový.
Pojem hlad je pro nás pojmem vzdáleným. Říkáme, mám hlad. Ale co tím vlastně myslíme? Prázdný pocit v žaludku mezi obědem a večeří? Způsob jak se tohoto nepříjemného pocitu zbavíme je, že otevřeme lednici nebo zajdeme do nějaké restaurace. Ale lidé žijící v indických slumech, kteří mají opravdový hlad, tuto možnost nemají.
No a právě včera, když jsem seděla u plného stolu v indické restauraci Tandoor, mi tyto myšlenky proběhly hlavou. A ještě jsem si vzpomněla, když jsem byla malá a nechtěla jsem jíst, tak mi moje mamka říkávala, chudáci ty děti v Africe (o Indii se asi tenkrát tolik nemluvilo), jak rádi by to snědly. A pamatuji si, že jsem jim to jídlo chtěla poslat, aby se najedly.
No a v dnešní době úplně běžná věc, která nás ani nepřekvapí, je, že například v ulici ve které bydlíte, najdete indickou restauraci s pravým indickým majitelem a s nepálskými kuchaři. A indická restaurace Tandoor v Nové ulici je právě takovou. Restaurace se nachází ve sklepních prostorách, velmi vkusně zařízených a rozdělených na kuřácký salón, velký salón (nekuřácký), mini salónek a dětský koutek. V každé místnosti visí na stěnách obrázky s indickými motivy. Židle, ubrusy, skleničky čisté, pouze a zrovna můj talíř, na který jsem si měla nandat přinesené jídlo byl trochu špinavý. Toalety, tak jako ve všech Budějckých indických restauracích jsou udržované v čistotě s tekutým mýdlem a papírovými ručníky.
Čas od času by člověk měl ochutnat jinou exotickou kuchyni, jakou indická bezesporu je, ale upřímně, jíst ji každý den, to nejde. Výborná je jejich rýže a o plackách ani nemluvím. V jídelním lístku jsem si všimla velkého výběru vegetariánských jídel. My jsme si objednali rybu Masala a krevety Korma.
Obsluhoval nás sympatický čišník, který se pořád smál a dokonce byl i vtipný. Když jsme se ho zeptali, jestli mají černé pivo, tak odpověděl, že jediní černí jsou tam oni. Rozesmálo mě to :-). Po jídle nám přinesl štamprličku jejich pálenky. Vynikající. Voněla po broskvích, ale čišník nás vyvedl z omylu, bylo to mango.
